Kde nás najdete
Zápasy na domácím kluzišti nám ukázali posun ve výkonnosti. I když několik hráčů postihla viróza a oba zápasy jsme tak odehráli v minimálním počtu šest, na atraktivitě to neubralo. Proti Telči to byla jednostranná záležitost s velkým množstvím branek v soupeřově síti, po dlouhé době jsme měli navrch i v bruslení, což se často nestává. Naskytl se i velký prostor k přihrávkám, který hráči bohužel využili jen minimálně. To bylo velké mínus v tomto zápase, protože nasazení a bojovnost byly na dobré úrovni. Přihrávky, ale i střelba, je dlouhodobě nejslabší dovednost našich hráčů. I když se hráči snažili přihrávat, většinou svého adresáta nenašli. Buď byla přihrávka hodně nepřesná, nebo byla namířena skrz protihráče, což mělo minimální šanci na úspěch, anebo si prostě nepřihráli. Co ovšem slavilo úspěch, bylo několik přihrávek podél mantinelu (hlavně v podání Klárky a Páje), i s následným najetím pro zpětnou přihrávku. Toto zasloužilo pochvalu a především hráči si doufám uvědomili, co funguje a co je třeba pro úspěch udělat.
Druhý zápas byl od začátku vyrovnaný, soupeř ze Žďáru skvěle bruslil a vůbec nic nedal zadarmo. V první třetině jsme měli střelecky navrch, ale ve druhé třetině byl zase lepší soupeř. Celkově jsme asi o branku vyhráli, což není vůbec důležité. Důležitější je vyrovnaný zápas a fakt, že nebyl prostor vypustit byť jediné střídání. To hráče nejvíce posunuje vpřed. Zápas se povedl a pochvalu zaslouží druhá trojice ve složení Štěpán-Kuba-Vojta, kteří hráli mnohem lépe než v prvním zápase proti Telči. Podobně jako v prvním zápase se nedařily přihrávky, to je prostě největší náš nedostatek, stejně tak jako střelba. Na práci s hokejkou je třeba zapracovat, především v rámci domácího úkolu.
Hlavní trenér Dvořák
